Blog

Otázkou je, zda máme vůbec z čeho spořit. Spousta mladých rodin vám řekne, že ze svých platů nemohou naplno financovat ani své vlastní žití, natož pak si pořídit dítě a navíc ještě, k tomu všemu, spořit. Zkrátka pro mnoho mladých rodin je to nepředstavitelné. Přesto však, mluví statistiky jasně. V Česku si prý spoří dvě třetiny obyvatel. To je sice pěkné, ale většině z nich, by jejich úspory stačily sotva na dva měsíce.

Život se má užívat

–          Užívat si život plnými doušky – to je krásné a jistě by to tak do jisté míry mělo i být. Jenže, abychom si ho mohli užívat kdykoli a za jakýchkoli okolností, alespoň nějaké finanční rezervy mít musíme. Důležité je, si uvědomit, co nám vlastně všechno hrozí, co skutečně ke svému životu potřebujeme hned a co počká, co by se mohlo stát, kdyby. A teď si to pojďme rozebrat.

–          Co nám hrozí – těch potenciálních nebezpečí je mnoho, záleží, kam až bychom zašli. Vyjmenujeme si alespoň některá. Třeba takový spadlý strom, který nám může spadnout na dům, liják může zapříčinit naše vytopení, silný vítr nám odnese střechu. Zamyslíme se tedy, v jakém stavu máme svůj dům, kde stojí, tedy jestli mu hrozí nějaká katastrofa, protože je třeba starý, stojí v údolů, nebo naopak na kopci. Kdyby se nám něco z výše uvedeného stalo, máme dostatek financí, abychom vše dali do pořádku? Jistě, nemusíte mít na vše peníze v hotovosti, někde bude stačit být pojištěn a čerpat pak z pojistky.

–           Co potřebujeme – jsou věci, které ke svému životu potřebujeme nezbytně a pak jsou ty, které jsou považovány za standard. Třeba taková lednička je považována za důležitou součást naší domácnosti. V dnešní době ji nemá už opravdu jen málokdo. Na druhou stranu třeba domácí kino nutně nepotřebujeme. Pokud ale máme dostatek finančních prostředků, proč bychom si ji nekoupili. Nebo si na ni můžeme ušetřit, tedy naspořit.
Důležité je se hlavně nezadlužit a následně nemít na splátky. To se pak velmi často stává že přijdeme nejen o zboží na splátky zakoupené, ale třeba i o střechu nad hlavou. A to přece nechceme.

·         Je jasné, že vkladním knížkám odzvonilo. Dneska už máme všechno jinak. Ale pamatujete, jak naši dědové a babičky ukládali peníze na vkladní knížky, jak je schovávaly pod polštáře a jak stály dlouhé fronty ve spořitelně? Já si na to pamatuji matně, ale pamatuji. Nicméně ani ne tak u babičky, ale u svých rodičů. Teď máme místo vkladních knížek spořící účty.

·         Základní rozdíl mezi spořícím a běžným účtem je ten, že ten spořící je vám okamžitě k dispozici, respektive jsou vám okamžitě k dispozici vaše peníze, ale i vyšší úrokové sazby než účet běžný. Oživeny jsou také takzvané termínované vklady, kdy si můžete vybrat část peněz ještě předtím, než si naspoříte konečnou částku. Pokud chcete spořit delší dobu, je asi lepší využít spoření stavební.

Jak to vypadá letos

·         Inflace se nám sice vrací, ale není nijak závratná. Každopádně jasné je, že pokud necháte své peníze v bankách, budou na své hodnotě rozhodně ztrácet. V zásadě lze říci, že i ty banky které byly považovány jako nejlevnější, nejlepší, nejmodernější a možná by v některých případech byl vhodný přívlastek i nejmladší, snižují úrokové sazby. Na jaře se k nim navíc přidaly i další pojišťovny, které známe v Česku už dlouhá léta.
·         Pokud tedy máte své úspory v bance, možná byste se měli zamyslet co s nimi. Zda je raději někam neinvestovat. Začalo se však blýskat na lepší časy jedné bývalé kampeličce, které se v počátku tohoto roku transformovala na banku. Právě u ní si lidé v letošním roce sjednali tisíce účtů, většinou spořících. Ostatní banky se právě takovým počinům zuby nehty brání. Dokonce ani tam, kde mají klienti banku rádi, se nepodařilo výhodnější úrokovou sazbu pro klienty, kteří si jen spoří, udržet. Ta zůstala výsadnou jen pro klienty aktivní. 

Že by se trend klesajících úroků změnil, není příliš pravděpodobné. Nejdříve by totiž musely začít stoupat krátkodobé úrokové sazby. Tak hodně štěstí, při vašem výběru spoření.

·         Je jasné, že vkladním knížkám odzvonilo. Dneska už máme všechno jinak. Ale pamatujete, jak naši dědové a babičky ukládali peníze na vkladní knížky, jak je schovávaly pod polštáře a jak stály dlouhé fronty ve spořitelně? Já si na to pamatuji matně, ale pamatuji. Nicméně ani ne tak u babičky, ale u svých rodičů. Teď máme místo vkladních knížek spořící účty.

·         Základní rozdíl mezi spořícím a běžným účtem je ten, že ten spořící je vám okamžitě k dispozici, respektive jsou vám okamžitě k dispozici vaše peníze, ale i vyšší úrokové sazby než účet běžný. Oživeny jsou také takzvané termínované vklady, kdy si můžete vybrat část peněz ještě předtím, než si naspoříte konečnou částku. Pokud chcete spořit delší dobu, je asi lepší využít spoření stavební.

Jak to vypadá letos

·         Inflace se nám sice vrací, ale není nijak závratná. Každopádně jasné je, že pokud necháte své peníze v bankách, budou na své hodnotě rozhodně ztrácet. V zásadě lze říci, že i ty banky které byly považovány jako nejlevnější, nejlepší, nejmodernější a možná by v některých případech byl vhodný přívlastek i nejmladší, snižují úrokové sazby. Na jaře se k nim navíc přidaly i další pojišťovny, které známe v Česku už dlouhá léta.
·         Pokud tedy máte své úspory v bance, možná byste se měli zamyslet co s nimi. Zda je raději někam neinvestovat. Začalo se však blýskat na lepší časy jedné bývalé kampeličce, které se v počátku tohoto roku transformovala na banku. Právě u ní si lidé v letošním roce sjednali tisíce účtů, většinou spořících. Ostatní banky se právě takovým počinům zuby nehty brání. Dokonce ani tam, kde mají klienti banku rádi, se nepodařilo výhodnější úrokovou sazbu pro klienty, kteří si jen spoří, udržet. Ta zůstala výsadnou jen pro klienty aktivní. 

Že by se trend klesajících úroků změnil, není příliš pravděpodobné. Nejdříve by totiž musely začít stoupat krátkodobé úrokové sazby. Tak hodně štěstí, při vašem výběru spoření.

·         Je jasné, že vkladním knížkám odzvonilo. Dneska už máme všechno jinak. Ale pamatujete, jak naši dědové a babičky ukládali peníze na vkladní knížky, jak je schovávaly pod polštáře a jak stály dlouhé fronty ve spořitelně? Já si na to pamatuji matně, ale pamatuji. Nicméně ani ne tak u babičky, ale u svých rodičů. Teď máme místo vkladních knížek spořící účty.

·         Základní rozdíl mezi spořícím a běžným účtem je ten, že ten spořící je vám okamžitě k dispozici, respektive jsou vám okamžitě k dispozici vaše peníze, ale i vyšší úrokové sazby než účet běžný. Oživeny jsou také takzvané termínované vklady, kdy si můžete vybrat část peněz ještě předtím, než si naspoříte konečnou částku. Pokud chcete spořit delší dobu, je asi lepší využít spoření stavební.

Jak to vypadá letos

·         Inflace se nám sice vrací, ale není nijak závratná. Každopádně jasné je, že pokud necháte své peníze v bankách, budou na své hodnotě rozhodně ztrácet. V zásadě lze říci, že i ty banky které byly považovány jako nejlevnější, nejlepší, nejmodernější a možná by v některých případech byl vhodný přívlastek i nejmladší, snižují úrokové sazby. Na jaře se k nim navíc přidaly i další pojišťovny, které známe v Česku už dlouhá léta.
·         Pokud tedy máte své úspory v bance, možná byste se měli zamyslet co s nimi. Zda je raději někam neinvestovat. Začalo se však blýskat na lepší časy jedné bývalé kampeličce, které se v počátku tohoto roku transformovala na banku. Právě u ní si lidé v letošním roce sjednali tisíce účtů, většinou spořících. Ostatní banky se právě takovým počinům zuby nehty brání. Dokonce ani tam, kde mají klienti banku rádi, se nepodařilo výhodnější úrokovou sazbu pro klienty, kteří si jen spoří, udržet. Ta zůstala výsadnou jen pro klienty aktivní. 

Že by se trend klesajících úroků změnil, není příliš pravděpodobné. Nejdříve by totiž musely začít stoupat krátkodobé úrokové sazby. Tak hodně štěstí, při vašem výběru spoření.

·         Je jasné, že vkladním knížkám odzvonilo. Dneska už máme všechno jinak. Ale pamatujete, jak naši dědové a babičky ukládali peníze na vkladní knížky, jak je schovávaly pod polštáře a jak stály dlouhé fronty ve spořitelně? Já si na to pamatuji matně, ale pamatuji. Nicméně ani ne tak u babičky, ale u svých rodičů. Teď máme místo vkladních knížek spořící účty.

·         Základní rozdíl mezi spořícím a běžným účtem je ten, že ten spořící je vám okamžitě k dispozici, respektive jsou vám okamžitě k dispozici vaše peníze, ale i vyšší úrokové sazby než účet běžný. Oživeny jsou také takzvané termínované vklady, kdy si můžete vybrat část peněz ještě předtím, než si naspoříte konečnou částku. Pokud chcete spořit delší dobu, je asi lepší využít spoření stavební.

Jak to vypadá letos

·         Inflace se nám sice vrací, ale není nijak závratná. Každopádně jasné je, že pokud necháte své peníze v bankách, budou na své hodnotě rozhodně ztrácet. V zásadě lze říci, že i ty banky které byly považovány jako nejlevnější, nejlepší, nejmodernější a možná by v některých případech byl vhodný přívlastek i nejmladší, snižují úrokové sazby. Na jaře se k nim navíc přidaly i další pojišťovny, které známe v Česku už dlouhá léta.
·         Pokud tedy máte své úspory v bance, možná byste se měli zamyslet co s nimi. Zda je raději někam neinvestovat. Začalo se však blýskat na lepší časy jedné bývalé kampeličce, které se v počátku tohoto roku transformovala na banku. Právě u ní si lidé v letošním roce sjednali tisíce účtů, většinou spořících. Ostatní banky se právě takovým počinům zuby nehty brání. Dokonce ani tam, kde mají klienti banku rádi, se nepodařilo výhodnější úrokovou sazbu pro klienty, kteří si jen spoří, udržet. Ta zůstala výsadnou jen pro klienty aktivní. 

Že by se trend klesajících úroků změnil, není příliš pravděpodobné. Nejdříve by totiž musely začít stoupat krátkodobé úrokové sazby. Tak hodně štěstí, při vašem výběru spoření.

1.       Můžeme si cpát bankovky pod polštář, pod matraci, zkrátka tam, kde se domníváme že pro ně bude nejbezpečněji. Pak se ale nemůžeme divit, že nám je bytoví zloději nebo podomní prodejci „vyluxují“. 

2.       Lepší je využít bank. Tam můžeme volit mezi několika produkty. Jednou z možností je vložit peníze na běžný nebo sporožirový účet. Tady kvůli inflaci ztrácejí pomalu peníze na hodnotě. Záleží samozřejmě, jak dlouho se na takovém účtu ohřejí.

3.       Pak tu máme termínované účty a vklady. Ty mají ale vadu na kráse v tom, že jsou, jak již jejich název vypovídá, vázány termínem, kdy můžeme peníze vybrat. Doporučují se pro krátkodobější časové úseky.

4.       Výhodná jsou stavební spoření. Jejich nevýhodou je také to, že se k nim dostaneme až po uplynutí doby, na kterou se upíšeme. Třeba za pět až šest let, záleží na bance. Lze samozřejmě vybrat peníze i dřív, pokud se dostanete do situace, že nemáte vyhnutí, ale přijdete o spoustu peněz, protože vám je prostě strhnou za nedodržení termínu, ke kterému jste se upsali.

5.       A máme tu podílové fondy. Tady je to spíše pro ty, kteří rádi riskují. U fondů můžete docela dobře pěkně vydělat, nebo se ale může stát, že nenaspoříte a ještě proděláte. A to vše se může odehrát během velmi krátké doby, třeba jednoho roku. Fondy ještě mohou být obligační a smíšené, které v krátkosti řečeno, nabízejí něco mezi. A poslední z fondů jsou fondy garantované. Ty vám ovšem negarantují to, že si na nich pěkně vyděláte. Garantují ale vloženou částku, o tu nepřijdete.

6.       Penzijní pojištění se bere jako pojištění, které budeme potřebovat ke svému důchodu, jež nám poskytne stát, na čas, kdy už nebudeme aktivní v práci. I tady ale nemůžeme začít pár let před důchodem a myslet si, že si budeme díky třeba pětiletému spoření žít jako králové. Na druhou stranu mysleme na to, že o vklady svých peněz můžeme přijít třeba i z jedné poloviny. Může za to zase ta inflace.

Jen si vzpomeňte, že rohlík stál před dvaceti lety 30 haléřů a třeba litr mléka dvě koruny. To myslím mluví za vše. Je toho na vás moc? Říkáte si, že to stejně nemá cenu? Opět radím, zajděte za odborníky a vše, jak spořit, si důkladně rozmyslete.

1.       Můžeme si cpát bankovky pod polštář, pod matraci, zkrátka tam, kde se domníváme že pro ně bude nejbezpečněji. Pak se ale nemůžeme divit, že nám je bytoví zloději nebo podomní prodejci „vyluxují“. 

2.       Lepší je využít bank. Tam můžeme volit mezi několika produkty. Jednou z možností je vložit peníze na běžný nebo sporožirový účet. Tady kvůli inflaci ztrácejí pomalu peníze na hodnotě. Záleží samozřejmě, jak dlouho se na takovém účtu ohřejí.

3.       Pak tu máme termínované účty a vklady. Ty mají ale vadu na kráse v tom, že jsou, jak již jejich název vypovídá, vázány termínem, kdy můžeme peníze vybrat. Doporučují se pro krátkodobější časové úseky.

4.       Výhodná jsou stavební spoření. Jejich nevýhodou je také to, že se k nim dostaneme až po uplynutí doby, na kterou se upíšeme. Třeba za pět až šest let, záleží na bance. Lze samozřejmě vybrat peníze i dřív, pokud se dostanete do situace, že nemáte vyhnutí, ale přijdete o spoustu peněz, protože vám je prostě strhnou za nedodržení termínu, ke kterému jste se upsali.

5.       A máme tu podílové fondy. Tady je to spíše pro ty, kteří rádi riskují. U fondů můžete docela dobře pěkně vydělat, nebo se ale může stát, že nenaspoříte a ještě proděláte. A to vše se může odehrát během velmi krátké doby, třeba jednoho roku. Fondy ještě mohou být obligační a smíšené, které v krátkosti řečeno, nabízejí něco mezi. A poslední z fondů jsou fondy garantované. Ty vám ovšem negarantují to, že si na nich pěkně vyděláte. Garantují ale vloženou částku, o tu nepřijdete.

6.       Penzijní pojištění se bere jako pojištění, které budeme potřebovat ke svému důchodu, jež nám poskytne stát, na čas, kdy už nebudeme aktivní v práci. I tady ale nemůžeme začít pár let před důchodem a myslet si, že si budeme díky třeba pětiletému spoření žít jako králové. Na druhou stranu mysleme na to, že o vklady svých peněz můžeme přijít třeba i z jedné poloviny. Může za to zase ta inflace.

Jen si vzpomeňte, že rohlík stál před dvaceti lety 30 haléřů a třeba litr mléka dvě koruny. To myslím mluví za vše. Je toho na vás moc? Říkáte si, že to stejně nemá cenu? Opět radím, zajděte za odborníky a vše, jak spořit, si důkladně rozmyslete.

1.       Můžeme si cpát bankovky pod polštář, pod matraci, zkrátka tam, kde se domníváme že pro ně bude nejbezpečněji. Pak se ale nemůžeme divit, že nám je bytoví zloději nebo podomní prodejci „vyluxují“. 

2.       Lepší je využít bank. Tam můžeme volit mezi několika produkty. Jednou z možností je vložit peníze na běžný nebo sporožirový účet. Tady kvůli inflaci ztrácejí pomalu peníze na hodnotě. Záleží samozřejmě, jak dlouho se na takovém účtu ohřejí.

3.       Pak tu máme termínované účty a vklady. Ty mají ale vadu na kráse v tom, že jsou, jak již jejich název vypovídá, vázány termínem, kdy můžeme peníze vybrat. Doporučují se pro krátkodobější časové úseky.

4.       Výhodná jsou stavební spoření. Jejich nevýhodou je také to, že se k nim dostaneme až po uplynutí doby, na kterou se upíšeme. Třeba za pět až šest let, záleží na bance. Lze samozřejmě vybrat peníze i dřív, pokud se dostanete do situace, že nemáte vyhnutí, ale přijdete o spoustu peněz, protože vám je prostě strhnou za nedodržení termínu, ke kterému jste se upsali.

5.       A máme tu podílové fondy. Tady je to spíše pro ty, kteří rádi riskují. U fondů můžete docela dobře pěkně vydělat, nebo se ale může stát, že nenaspoříte a ještě proděláte. A to vše se může odehrát během velmi krátké doby, třeba jednoho roku. Fondy ještě mohou být obligační a smíšené, které v krátkosti řečeno, nabízejí něco mezi. A poslední z fondů jsou fondy garantované. Ty vám ovšem negarantují to, že si na nich pěkně vyděláte. Garantují ale vloženou částku, o tu nepřijdete.

6.       Penzijní pojištění se bere jako pojištění, které budeme potřebovat ke svému důchodu, jež nám poskytne stát, na čas, kdy už nebudeme aktivní v práci. I tady ale nemůžeme začít pár let před důchodem a myslet si, že si budeme díky třeba pětiletému spoření žít jako králové. Na druhou stranu mysleme na to, že o vklady svých peněz můžeme přijít třeba i z jedné poloviny. Může za to zase ta inflace.

Jen si vzpomeňte, že rohlík stál před dvaceti lety 30 haléřů a třeba litr mléka dvě koruny. To myslím mluví za vše. Je toho na vás moc? Říkáte si, že to stejně nemá cenu? Opět radím, zajděte za odborníky a vše, jak spořit, si důkladně rozmyslete.

1.       Můžeme si cpát bankovky pod polštář, pod matraci, zkrátka tam, kde se domníváme že pro ně bude nejbezpečněji. Pak se ale nemůžeme divit, že nám je bytoví zloději nebo podomní prodejci „vyluxují“. 

2.       Lepší je využít bank. Tam můžeme volit mezi několika produkty. Jednou z možností je vložit peníze na běžný nebo sporožirový účet. Tady kvůli inflaci ztrácejí pomalu peníze na hodnotě. Záleží samozřejmě, jak dlouho se na takovém účtu ohřejí.

3.       Pak tu máme termínované účty a vklady. Ty mají ale vadu na kráse v tom, že jsou, jak již jejich název vypovídá, vázány termínem, kdy můžeme peníze vybrat. Doporučují se pro krátkodobější časové úseky.

4.       Výhodná jsou stavební spoření. Jejich nevýhodou je také to, že se k nim dostaneme až po uplynutí doby, na kterou se upíšeme. Třeba za pět až šest let, záleží na bance. Lze samozřejmě vybrat peníze i dřív, pokud se dostanete do situace, že nemáte vyhnutí, ale přijdete o spoustu peněz, protože vám je prostě strhnou za nedodržení termínu, ke kterému jste se upsali.

5.       A máme tu podílové fondy. Tady je to spíše pro ty, kteří rádi riskují. U fondů můžete docela dobře pěkně vydělat, nebo se ale může stát, že nenaspoříte a ještě proděláte. A to vše se může odehrát během velmi krátké doby, třeba jednoho roku. Fondy ještě mohou být obligační a smíšené, které v krátkosti řečeno, nabízejí něco mezi. A poslední z fondů jsou fondy garantované. Ty vám ovšem negarantují to, že si na nich pěkně vyděláte. Garantují ale vloženou částku, o tu nepřijdete.

6.       Penzijní pojištění se bere jako pojištění, které budeme potřebovat ke svému důchodu, jež nám poskytne stát, na čas, kdy už nebudeme aktivní v práci. I tady ale nemůžeme začít pár let před důchodem a myslet si, že si budeme díky třeba pětiletému spoření žít jako králové. Na druhou stranu mysleme na to, že o vklady svých peněz můžeme přijít třeba i z jedné poloviny. Může za to zase ta inflace.

Jen si vzpomeňte, že rohlík stál před dvaceti lety 30 haléřů a třeba litr mléka dvě koruny. To myslím mluví za vše. Je toho na vás moc? Říkáte si, že to stejně nemá cenu? Opět radím, zajděte za odborníky a vše, jak spořit, si důkladně rozmyslete.

Nejdůležitější je, načrtnout si, naše finanční možnosti. Většina lidí sice ví, jaké má příjmy, ale o výdajích už se to říci nedá. Někdy prostě nakupují a pak, když se podívají na účet, zhrozí se.

Mít dobrý plán

Nejdůležitější věcí je, mít dobrý plán. A je úplně fuk, jestli si ho vypracujete do tabulky na počítači, zadáte si ho do telefonu, nebo si ho prostě načrtnete na papír. Přesto, že se může zdát, že papír je přežitkem, stále více odborníků souhlasí s tím, že papír přežitý není. Můete ho totiž umístit třeba na nástěnku, lednici, pracovní stůl a podobně, a mít ho neustále na očích, což je motivující a zároveň také zavazující.
Krom dobrého plánu a určení si, jakou částku si budu na Vánoce odkládat, nesmíte opomíjet ani ukládání na rezervy. Ty jsou velmi důležité proto, abychom do nich mohly sáhnout třeba když se nám rozbije pračka.

Rezerva není na Vánoce

Je jasné, že rezerva je rezerva a spoření n Vánoce je prostě spoření n Vánoce. Neměli bychom se nechat zlákat tím, že sáhneme na rezervu před Vánoci proto, že se nám líbí ještě tohle a ještě tamto. Takhle by to nemělo fungovat. Co když se vám mezi svátky rozbije lednice, která je mimochodem naplněná vím možným k prasknutí, jak už to mezi svátky bývá? Co uděláte pak? Půjdete vracet dárky, aby na ní bylo? To nejspíš ne.

Nakupujeme co nejšetrněji

Tak, máme naspořeno na Vánoce a teď je na řadě samotné nakupování. Pokud to jen trochu jde, nakupujme online. Ušetříme! Někdo to bere tak, že při nakupování nasaje vánoční atmosféru, ale ruku na srdce, tak to asi není. Velké fronty, tlačenice, stres, běhání z obchodu do obchodu. Takhle tedy asi vánoční atmosféru nenasajete. To raději zajděte na procházku večerním městem, do kostela, na jarmark. Nakupovat se dá online, v klidu, večer u vína, s přítelem, manželem. Úplně to vidím. Na druhou stranu se půjček nebojte, pokud jde o smysluplný dar. Třeba zaplacení vysoké školy pro vaše dítko.