Blog

Nejdůležitější je, načrtnout si, naše finanční možnosti. Většina lidí sice ví, jaké má příjmy, ale o výdajích už se to říci nedá. Někdy prostě nakupují a pak, když se podívají na účet, zhrozí se.

Mít dobrý plán

Nejdůležitější věcí je, mít dobrý plán. A je úplně fuk, jestli si ho vypracujete do tabulky na počítači, zadáte si ho do telefonu, nebo si ho prostě načrtnete na papír. Přesto, že se může zdát, že papír je přežitkem, stále více odborníků souhlasí s tím, že papír přežitý není. Můete ho totiž umístit třeba na nástěnku, lednici, pracovní stůl a podobně, a mít ho neustále na očích, což je motivující a zároveň také zavazující.
Krom dobrého plánu a určení si, jakou částku si budu na Vánoce odkládat, nesmíte opomíjet ani ukládání na rezervy. Ty jsou velmi důležité proto, abychom do nich mohly sáhnout třeba když se nám rozbije pračka.

Rezerva není na Vánoce

Je jasné, že rezerva je rezerva a spoření n Vánoce je prostě spoření n Vánoce. Neměli bychom se nechat zlákat tím, že sáhneme na rezervu před Vánoci proto, že se nám líbí ještě tohle a ještě tamto. Takhle by to nemělo fungovat. Co když se vám mezi svátky rozbije lednice, která je mimochodem naplněná vím možným k prasknutí, jak už to mezi svátky bývá? Co uděláte pak? Půjdete vracet dárky, aby na ní bylo? To nejspíš ne.

Nakupujeme co nejšetrněji

Tak, máme naspořeno na Vánoce a teď je na řadě samotné nakupování. Pokud to jen trochu jde, nakupujme online. Ušetříme! Někdo to bere tak, že při nakupování nasaje vánoční atmosféru, ale ruku na srdce, tak to asi není. Velké fronty, tlačenice, stres, běhání z obchodu do obchodu. Takhle tedy asi vánoční atmosféru nenasajete. To raději zajděte na procházku večerním městem, do kostela, na jarmark. Nakupovat se dá online, v klidu, večer u vína, s přítelem, manželem. Úplně to vidím. Na druhou stranu se půjček nebojte, pokud jde o smysluplný dar. Třeba zaplacení vysoké školy pro vaše dítko.

Nejdůležitější je, načrtnout si, naše finanční možnosti. Většina lidí sice ví, jaké má příjmy, ale o výdajích už se to říci nedá. Někdy prostě nakupují a pak, když se podívají na účet, zhrozí se.

Mít dobrý plán

Nejdůležitější věcí je, mít dobrý plán. A je úplně fuk, jestli si ho vypracujete do tabulky na počítači, zadáte si ho do telefonu, nebo si ho prostě načrtnete na papír. Přesto, že se může zdát, že papír je přežitkem, stále více odborníků souhlasí s tím, že papír přežitý není. Můete ho totiž umístit třeba na nástěnku, lednici, pracovní stůl a podobně, a mít ho neustále na očích, což je motivující a zároveň také zavazující.
Krom dobrého plánu a určení si, jakou částku si budu na Vánoce odkládat, nesmíte opomíjet ani ukládání na rezervy. Ty jsou velmi důležité proto, abychom do nich mohly sáhnout třeba když se nám rozbije pračka.

Rezerva není na Vánoce

Je jasné, že rezerva je rezerva a spoření n Vánoce je prostě spoření n Vánoce. Neměli bychom se nechat zlákat tím, že sáhneme na rezervu před Vánoci proto, že se nám líbí ještě tohle a ještě tamto. Takhle by to nemělo fungovat. Co když se vám mezi svátky rozbije lednice, která je mimochodem naplněná vím možným k prasknutí, jak už to mezi svátky bývá? Co uděláte pak? Půjdete vracet dárky, aby na ní bylo? To nejspíš ne.

Nakupujeme co nejšetrněji

Tak, máme naspořeno na Vánoce a teď je na řadě samotné nakupování. Pokud to jen trochu jde, nakupujme online. Ušetříme! Někdo to bere tak, že při nakupování nasaje vánoční atmosféru, ale ruku na srdce, tak to asi není. Velké fronty, tlačenice, stres, běhání z obchodu do obchodu. Takhle tedy asi vánoční atmosféru nenasajete. To raději zajděte na procházku večerním městem, do kostela, na jarmark. Nakupovat se dá online, v klidu, večer u vína, s přítelem, manželem. Úplně to vidím. Na druhou stranu se půjček nebojte, pokud jde o smysluplný dar. Třeba zaplacení vysoké školy pro vaše dítko.

Nejdůležitější je, načrtnout si, naše finanční možnosti. Většina lidí sice ví, jaké má příjmy, ale o výdajích už se to říci nedá. Někdy prostě nakupují a pak, když se podívají na účet, zhrozí se.

Mít dobrý plán

Nejdůležitější věcí je, mít dobrý plán. A je úplně fuk, jestli si ho vypracujete do tabulky na počítači, zadáte si ho do telefonu, nebo si ho prostě načrtnete na papír. Přesto, že se může zdát, že papír je přežitkem, stále více odborníků souhlasí s tím, že papír přežitý není. Můete ho totiž umístit třeba na nástěnku, lednici, pracovní stůl a podobně, a mít ho neustále na očích, což je motivující a zároveň také zavazující.
Krom dobrého plánu a určení si, jakou částku si budu na Vánoce odkládat, nesmíte opomíjet ani ukládání na rezervy. Ty jsou velmi důležité proto, abychom do nich mohly sáhnout třeba když se nám rozbije pračka.

Rezerva není na Vánoce

Je jasné, že rezerva je rezerva a spoření n Vánoce je prostě spoření n Vánoce. Neměli bychom se nechat zlákat tím, že sáhneme na rezervu před Vánoci proto, že se nám líbí ještě tohle a ještě tamto. Takhle by to nemělo fungovat. Co když se vám mezi svátky rozbije lednice, která je mimochodem naplněná vím možným k prasknutí, jak už to mezi svátky bývá? Co uděláte pak? Půjdete vracet dárky, aby na ní bylo? To nejspíš ne.

Nakupujeme co nejšetrněji

Tak, máme naspořeno na Vánoce a teď je na řadě samotné nakupování. Pokud to jen trochu jde, nakupujme online. Ušetříme! Někdo to bere tak, že při nakupování nasaje vánoční atmosféru, ale ruku na srdce, tak to asi není. Velké fronty, tlačenice, stres, běhání z obchodu do obchodu. Takhle tedy asi vánoční atmosféru nenasajete. To raději zajděte na procházku večerním městem, do kostela, na jarmark. Nakupovat se dá online, v klidu, večer u vína, s přítelem, manželem. Úplně to vidím. Na druhou stranu se půjček nebojte, pokud jde o smysluplný dar. Třeba zaplacení vysoké školy pro vaše dítko.

  Nejvíce Čechů si spoří od měsíce do půl roku dopředu, než na dovolenou odjíždějí. Prim hrají také ve způsobu dopravy. Tu si nejčastěji realizují sami, nepotřebují k tomu žádnou cestovní kancelář, ani jinou asistenci.

  Další skupinou jsou ti, kteří jsou schopni si našetřit na parádní dovolenou za méně než jeden měsíc. Respektive do jednoho měsíce. Stačí jim tedy k tomu jedna výplata, nebo příjmy z aktivit za jeden měsíc a může se vyrazit na dovolenou. Pochopitelně je to u těch, kteří mají příjmy dostatečně vysoké.

  A pak jsou ti, kterým trvá naspořit si na dovolenou více než půl roku. Dalo by se říct, že jen co skončí s dovolenou, musí začít spořit na tu další. Pravdou tedy je, že delší spoření sebou nese ukládání nižších vkladů. Čím déle spoříme, můžeme ukládat nižší částky a tím pádem nám to také tolik nezatíží náš rozpočet.

  A jak se na dovolenou dopravujeme nejčastěji? Nejčastějším dopravním prostředkem je již po dlouhá léta automobil. Ten upřednostňuje více než polovina Čechů. Na druhém místě je letadlo. Tím cestuje kolem třiceti procent obyvatel, mluvíme-li tedy o dovolené. Necelých dvacet procent pak připadá dopravnímu prostředku autobusu. Zajímavé je, že vlak v této „cestovatelské“ trojici prostě není.

  Zatímco pak více než polovina Čechů vycestuje na dovolenu na vlastní pěst, myšleno, nevyužije služeb cestovní kanceláře, asi třetina pak jejich služeb využije pokaždé. Zbytek spořit na dovolenou nemusí, nechce, nebo ani nemůže. Na dovolenou prostě nejezdí. 

Není už pak tak důležité, kde se Češi nejčastěji na dovolených ubytovávají, mimochodem jsou pěkně pohodlní, nejčastěji je to totiž v hotelích a apartmánech. Důležité ale je, že většina z nás na dovolené jezdí. Ono je to totiž velmi důležité. Je potřeba si odpočinout, zrelaxovat, načerpat nové síly.

  Nejvíce Čechů si spoří od měsíce do půl roku dopředu, než na dovolenou odjíždějí. Prim hrají také ve způsobu dopravy. Tu si nejčastěji realizují sami, nepotřebují k tomu žádnou cestovní kancelář, ani jinou asistenci.

  Další skupinou jsou ti, kteří jsou schopni si našetřit na parádní dovolenou za méně než jeden měsíc. Respektive do jednoho měsíce. Stačí jim tedy k tomu jedna výplata, nebo příjmy z aktivit za jeden měsíc a může se vyrazit na dovolenou. Pochopitelně je to u těch, kteří mají příjmy dostatečně vysoké.

  A pak jsou ti, kterým trvá naspořit si na dovolenou více než půl roku. Dalo by se říct, že jen co skončí s dovolenou, musí začít spořit na tu další. Pravdou tedy je, že delší spoření sebou nese ukládání nižších vkladů. Čím déle spoříme, můžeme ukládat nižší částky a tím pádem nám to také tolik nezatíží náš rozpočet.

  A jak se na dovolenou dopravujeme nejčastěji? Nejčastějším dopravním prostředkem je již po dlouhá léta automobil. Ten upřednostňuje více než polovina Čechů. Na druhém místě je letadlo. Tím cestuje kolem třiceti procent obyvatel, mluvíme-li tedy o dovolené. Necelých dvacet procent pak připadá dopravnímu prostředku autobusu. Zajímavé je, že vlak v této „cestovatelské“ trojici prostě není.

  Zatímco pak více než polovina Čechů vycestuje na dovolenu na vlastní pěst, myšleno, nevyužije služeb cestovní kanceláře, asi třetina pak jejich služeb využije pokaždé. Zbytek spořit na dovolenou nemusí, nechce, nebo ani nemůže. Na dovolenou prostě nejezdí. 

Není už pak tak důležité, kde se Češi nejčastěji na dovolených ubytovávají, mimochodem jsou pěkně pohodlní, nejčastěji je to totiž v hotelích a apartmánech. Důležité ale je, že většina z nás na dovolené jezdí. Ono je to totiž velmi důležité. Je potřeba si odpočinout, zrelaxovat, načerpat nové síly.

  Nejvíce Čechů si spoří od měsíce do půl roku dopředu, než na dovolenou odjíždějí. Prim hrají také ve způsobu dopravy. Tu si nejčastěji realizují sami, nepotřebují k tomu žádnou cestovní kancelář, ani jinou asistenci.

  Další skupinou jsou ti, kteří jsou schopni si našetřit na parádní dovolenou za méně než jeden měsíc. Respektive do jednoho měsíce. Stačí jim tedy k tomu jedna výplata, nebo příjmy z aktivit za jeden měsíc a může se vyrazit na dovolenou. Pochopitelně je to u těch, kteří mají příjmy dostatečně vysoké.

  A pak jsou ti, kterým trvá naspořit si na dovolenou více než půl roku. Dalo by se říct, že jen co skončí s dovolenou, musí začít spořit na tu další. Pravdou tedy je, že delší spoření sebou nese ukládání nižších vkladů. Čím déle spoříme, můžeme ukládat nižší částky a tím pádem nám to také tolik nezatíží náš rozpočet.

  A jak se na dovolenou dopravujeme nejčastěji? Nejčastějším dopravním prostředkem je již po dlouhá léta automobil. Ten upřednostňuje více než polovina Čechů. Na druhém místě je letadlo. Tím cestuje kolem třiceti procent obyvatel, mluvíme-li tedy o dovolené. Necelých dvacet procent pak připadá dopravnímu prostředku autobusu. Zajímavé je, že vlak v této „cestovatelské“ trojici prostě není.

  Zatímco pak více než polovina Čechů vycestuje na dovolenu na vlastní pěst, myšleno, nevyužije služeb cestovní kanceláře, asi třetina pak jejich služeb využije pokaždé. Zbytek spořit na dovolenou nemusí, nechce, nebo ani nemůže. Na dovolenou prostě nejezdí. 

Není už pak tak důležité, kde se Češi nejčastěji na dovolených ubytovávají, mimochodem jsou pěkně pohodlní, nejčastěji je to totiž v hotelích a apartmánech. Důležité ale je, že většina z nás na dovolené jezdí. Ono je to totiž velmi důležité. Je potřeba si odpočinout, zrelaxovat, načerpat nové síly.

  Nejvíce Čechů si spoří od měsíce do půl roku dopředu, než na dovolenou odjíždějí. Prim hrají také ve způsobu dopravy. Tu si nejčastěji realizují sami, nepotřebují k tomu žádnou cestovní kancelář, ani jinou asistenci.

  Další skupinou jsou ti, kteří jsou schopni si našetřit na parádní dovolenou za méně než jeden měsíc. Respektive do jednoho měsíce. Stačí jim tedy k tomu jedna výplata, nebo příjmy z aktivit za jeden měsíc a může se vyrazit na dovolenou. Pochopitelně je to u těch, kteří mají příjmy dostatečně vysoké.

  A pak jsou ti, kterým trvá naspořit si na dovolenou více než půl roku. Dalo by se říct, že jen co skončí s dovolenou, musí začít spořit na tu další. Pravdou tedy je, že delší spoření sebou nese ukládání nižších vkladů. Čím déle spoříme, můžeme ukládat nižší částky a tím pádem nám to také tolik nezatíží náš rozpočet.

  A jak se na dovolenou dopravujeme nejčastěji? Nejčastějším dopravním prostředkem je již po dlouhá léta automobil. Ten upřednostňuje více než polovina Čechů. Na druhém místě je letadlo. Tím cestuje kolem třiceti procent obyvatel, mluvíme-li tedy o dovolené. Necelých dvacet procent pak připadá dopravnímu prostředku autobusu. Zajímavé je, že vlak v této „cestovatelské“ trojici prostě není.

  Zatímco pak více než polovina Čechů vycestuje na dovolenu na vlastní pěst, myšleno, nevyužije služeb cestovní kanceláře, asi třetina pak jejich služeb využije pokaždé. Zbytek spořit na dovolenou nemusí, nechce, nebo ani nemůže. Na dovolenou prostě nejezdí. 

Není už pak tak důležité, kde se Češi nejčastěji na dovolených ubytovávají, mimochodem jsou pěkně pohodlní, nejčastěji je to totiž v hotelích a apartmánech. Důležité ale je, že většina z nás na dovolené jezdí. Ono je to totiž velmi důležité. Je potřeba si odpočinout, zrelaxovat, načerpat nové síly.

Jak se vyhnout chybám při pojišťování se proti živlům? Na živelné pohromy se letos soustředí i Česká asociace pojišťoven se svou informativní kampaní na rok 2016. Jaké jsou rady pro různé pojištění proti živlům? Připravili jsme pro vás menší přehled.

Jak vypadá žebříček nejčastějších a největších škod na majetku podle přírodních katastrof?
1. Povodeň (třicet osm procent)
2. Vichřice (dvacet šest procent)
3. Krupobití (dvanáct procent)
4. Sníh a námraza (jedenáct procent)
5. Úder blesku (devět procent)
6. Požár (pět procent)

Vichřice, objevující se v zimních měsících náhodně po celém území, jsou nejničivější – nejvíce jich loni bylo na Moravě. Průměrná škoda na škodách způsobených vichřicí je asi třicet tisíc korun. Orkán Kyrill, který loni zasáhl Moravu, a sebou nechal průměrně asi dvacet pět tisíc korun škody, avšak celkem se sešlo na sedmdesát pět tisíc pojistných událostí. Letní vichřice bývají zpravidla spojené s bouřemi, blesky, eventuálně s krupobitím nebo se záplavami. Škody způsobené živlem krupobití jsou v průměru padesát tisíc korun.

· Nejčastější škody
Nejohroženější jsou střechy, které jsou náchylné jak na kroupy, tak na pád stromu, nebo například na potrhané elektrické vedení, zasažení bleskem a podobně. Stejně ohrožené jsou sklepy, které bývají zatopené. Dále jsou to rozbité skleníky, polámané altány a pergoly, ale také zničená zastřešení bazénů nebo rozbitá skla.

· Riziko pouze základního pojištění
Základní varianta pojištění bydlení zahrnuje krupobití, vichřice, úder blesku a požáry. Avšak pokud vlastníte drahou elektroniku, není na škodu se připojistit proti přepětí. Úder blesku by mohl poškodit veškerou elektroniku zapojenou do sítě, od ledniček až po mobilní telefony, jejichž napájecí zdroje jsou úderem blesku, respektive přepětím v síti bleskem způsobené, zničeny.

Jak se vyhnout chybám při pojišťování se proti živlům? Na živelné pohromy se letos soustředí i Česká asociace pojišťoven se svou informativní kampaní na rok 2016. Jaké jsou rady pro různé pojištění proti živlům? Připravili jsme pro vás menší přehled.

Jak vypadá žebříček nejčastějších a největších škod na majetku podle přírodních katastrof?
1. Povodeň (třicet osm procent)
2. Vichřice (dvacet šest procent)
3. Krupobití (dvanáct procent)
4. Sníh a námraza (jedenáct procent)
5. Úder blesku (devět procent)
6. Požár (pět procent)

Vichřice, objevující se v zimních měsících náhodně po celém území, jsou nejničivější – nejvíce jich loni bylo na Moravě. Průměrná škoda na škodách způsobených vichřicí je asi třicet tisíc korun. Orkán Kyrill, který loni zasáhl Moravu, a sebou nechal průměrně asi dvacet pět tisíc korun škody, avšak celkem se sešlo na sedmdesát pět tisíc pojistných událostí. Letní vichřice bývají zpravidla spojené s bouřemi, blesky, eventuálně s krupobitím nebo se záplavami. Škody způsobené živlem krupobití jsou v průměru padesát tisíc korun.

· Nejčastější škody
Nejohroženější jsou střechy, které jsou náchylné jak na kroupy, tak na pád stromu, nebo například na potrhané elektrické vedení, zasažení bleskem a podobně. Stejně ohrožené jsou sklepy, které bývají zatopené. Dále jsou to rozbité skleníky, polámané altány a pergoly, ale také zničená zastřešení bazénů nebo rozbitá skla.

· Riziko pouze základního pojištění
Základní varianta pojištění bydlení zahrnuje krupobití, vichřice, úder blesku a požáry. Avšak pokud vlastníte drahou elektroniku, není na škodu se připojistit proti přepětí. Úder blesku by mohl poškodit veškerou elektroniku zapojenou do sítě, od ledniček až po mobilní telefony, jejichž napájecí zdroje jsou úderem blesku, respektive přepětím v síti bleskem způsobené, zničeny.

Jak se vyhnout chybám při pojišťování se proti živlům? Na živelné pohromy se letos soustředí i Česká asociace pojišťoven se svou informativní kampaní na rok 2016. Jaké jsou rady pro různé pojištění proti živlům? Připravili jsme pro vás menší přehled.

Jak vypadá žebříček nejčastějších a největších škod na majetku podle přírodních katastrof?
1. Povodeň (třicet osm procent)
2. Vichřice (dvacet šest procent)
3. Krupobití (dvanáct procent)
4. Sníh a námraza (jedenáct procent)
5. Úder blesku (devět procent)
6. Požár (pět procent)

Vichřice, objevující se v zimních měsících náhodně po celém území, jsou nejničivější – nejvíce jich loni bylo na Moravě. Průměrná škoda na škodách způsobených vichřicí je asi třicet tisíc korun. Orkán Kyrill, který loni zasáhl Moravu, a sebou nechal průměrně asi dvacet pět tisíc korun škody, avšak celkem se sešlo na sedmdesát pět tisíc pojistných událostí. Letní vichřice bývají zpravidla spojené s bouřemi, blesky, eventuálně s krupobitím nebo se záplavami. Škody způsobené živlem krupobití jsou v průměru padesát tisíc korun.

· Nejčastější škody
Nejohroženější jsou střechy, které jsou náchylné jak na kroupy, tak na pád stromu, nebo například na potrhané elektrické vedení, zasažení bleskem a podobně. Stejně ohrožené jsou sklepy, které bývají zatopené. Dále jsou to rozbité skleníky, polámané altány a pergoly, ale také zničená zastřešení bazénů nebo rozbitá skla.

· Riziko pouze základního pojištění
Základní varianta pojištění bydlení zahrnuje krupobití, vichřice, úder blesku a požáry. Avšak pokud vlastníte drahou elektroniku, není na škodu se připojistit proti přepětí. Úder blesku by mohl poškodit veškerou elektroniku zapojenou do sítě, od ledniček až po mobilní telefony, jejichž napájecí zdroje jsou úderem blesku, respektive přepětím v síti bleskem způsobené, zničeny.