Nejvíce Čechů si spoří od měsíce do půl roku dopředu, než na dovolenou odjíždějí. Prim hrají také ve způsobu dopravy. Tu si nejčastěji realizují sami, nepotřebují k tomu žádnou cestovní kancelář, ani jinou asistenci.
Další skupinou jsou ti, kteří jsou schopni si našetřit na parádní dovolenou za méně než jeden měsíc. Respektive do jednoho měsíce. Stačí jim tedy k tomu jedna výplata, nebo příjmy z aktivit za jeden měsíc a může se vyrazit na dovolenou. Pochopitelně je to u těch, kteří mají příjmy dostatečně vysoké.
A pak jsou ti, kterým trvá naspořit si na dovolenou více než půl roku. Dalo by se říct, že jen co skončí s dovolenou, musí začít spořit na tu další. Pravdou tedy je, že delší spoření sebou nese ukládání nižších vkladů. Čím déle spoříme, můžeme ukládat nižší částky a tím pádem nám to také tolik nezatíží náš rozpočet.
A jak se na dovolenou dopravujeme nejčastěji? Nejčastějším dopravním prostředkem je již po dlouhá léta automobil. Ten upřednostňuje více než polovina Čechů. Na druhém místě je letadlo. Tím cestuje kolem třiceti procent obyvatel, mluvíme-li tedy o dovolené. Necelých dvacet procent pak připadá dopravnímu prostředku autobusu. Zajímavé je, že vlak v této „cestovatelské“ trojici prostě není.
Zatímco pak více než polovina Čechů vycestuje na dovolenu na vlastní pěst, myšleno, nevyužije služeb cestovní kanceláře, asi třetina pak jejich služeb využije pokaždé. Zbytek spořit na dovolenou nemusí, nechce, nebo ani nemůže. Na dovolenou prostě nejezdí.
Není už pak tak důležité, kde se Češi nejčastěji na dovolených ubytovávají, mimochodem jsou pěkně pohodlní, nejčastěji je to totiž v hotelích a apartmánech. Důležité ale je, že většina z nás na dovolené jezdí. Ono je to totiž velmi důležité. Je potřeba si odpočinout, zrelaxovat, načerpat nové síly.