V soukromém podnikání by se mělo dařit, firma by měla prosperovat a přinášet svému vlastníkovi takové zisky, z nichž by tento měl být schopen žít i hradit vše, co je v souvislosti s dotyčným podnikáním hradit zapotřebí.
Ovšem je tu celá dlouhá řada okolností a vlivů, jež rentabilitu soukromého podnikání znesnadňují nebo dokonce znemožňují. Někdy se to může zadrhnout kvůli nevydařenému podnikatelskému záměru, někdy mohou být na vině různé nehody a kalamity, problémy s dodavateli či odběrateli, vše může zkomplikovat i nejedna státní instituce svým rozhodnutím, na vině problémů mohou být i trable se zaměstnanci a kdo ví, co všechno ještě.
A pokud má firma potíže, ovšem navzdory tomu ještě neztratila perspektivu, bylo by hloupé ji hned zavírat a končit s podnikáním. Pokud jsou ekonomické problémy pouze dočasné, lze je vyřešit třeba i tím, že si soukromník vezme půjčku, tuto investuje do všeho, do čeho je to žádoucí, a vše se tak vrátí do starých kolejí, k prosperitě.
Ovšem je pochopitelné, že ne každá půjčka splní to, co se od ní očekává. A proto by si ji měl podnikatel brát uvážlivě. Aby měl nejen peníze v ruce, ale také jistotu, že je dokáže vrátit tak, jak je smluveno, pochopitelně tedy i s úroky, poplatky a dalšími věcmi, jež s tím souvisejí.
Někdy je tak rozumné zvolit půjčku bankovní, někdy přijde vhod spíše něco z nabídek nebankovního sektoru, někdy je lepší varianta, u níž se vleče schvalovací proces provázený záplavou byrokracie, a jindy třeba něco, u čeho se poskytovatel (raději) na nic neptá a půjčí hned, přenechávaje naprostou zodpovědnost na žadateli samotném.
A co lze podnikatelům, kteří se ocitli v nesnázích, doporučit? Aby si zvolili to či ono podle vlastního uvážení. Protože univerzální rada neexistuje. Ovšem každopádně by tito neměli spouštět ze zřetele to, že budou muset vše půjčené řádně vrátit. Děj se, co děj.
Protože nevrátí-li, budou muset nejspíše skončit. A stát se z podnikatele žebrákem není právě konec, o který by bylo rozumné stát.