Pokud si dnes někdo usmyslí, že si vezme půjčku, může dost klidně narazit i na hradbu naprostého nepochopení a nesouhlasu. Ti kolem něj si totiž mohou myslet a nejednou i přímo tvrdit, že je dotyčný vlastně blázen nebo někdo razící heslo ‚po mně potopa‘, maje ho za někoho, kdo si chce právě teď a právě tady nezřízeně užívat na úkor své budoucnosti. Mohou mít za to, že si tento bere půjčky proto, aby mohl utrácet za to, na co nemá, za zbytečný luxus, který se mu později, až dojde na splácení, prodraží přinejmenším o úroky a poplatky. A což ho také může nakonec dostat i na naprosté dno, až dotyčný jedinec splácení nezvládne a propadne se do nezvladatelných dluhů.
A musíme si vlastně přiznat, že je to nejednou i opodstatněný názor, že se tak v mnoha případech i děje. Někdy proto, že nejsou lidé beroucí si půjčky dostatečně soudní, a někdy proto, že mohou být skutečně natolik strženi vidinou rychlých a snadno získaných peněz, že jim uniknou všechna potenciální rizika.
Ale ne všichni lidé jsou v tomto ohledu nezodpovědní. Půjčky si neberou jenom ti, kdo si chtějí hrát na haury bez ohledu na následky. Mezi těmi beroucími si půjčky jsou totiž často i ti, jimž půjčky slouží a pomáhají. Jsou tu i ti, kteří si půjčují na něco, co se jim do budoucna nesporně vyplatí, a také ti, kteří se s pomocí půjčky vyhnou jinak nezvládnutelným problémům s neplatičstvím. A ty rozhodně nelze mít za blázny. To jsou naopak velice realisticky uvažující lidé.
Proč by si třeba někdo nepůjčil na bydlení, že? Dnes si koupí nemovitost, a pokud bude zvládat splácení, bude jednou výhodně bydlet a k tomu mít i nemovitý majetek, jenž stoupá na ceně. Proč by si někdo rozumně nepůjčil na zaplacení toho, na co momentálně nemá, co by ho ale stálo v případě nezaplacení daleko víc než ony úroky, jež se u dané půjčky žádají?
A podobných příkladů bychom našli dost a dost. Takže bychom neměli mít ty, kdo si půjčují, za blázny. Protože tomu tak může, ale také nemusí být.