Co to vlastně takový úvěr je?
Úvěr je dočasné postoupení peněžních prostředků věřitelem na principu návratnosti dlužníkovi, který je ochotný za tuto půjčku po uplynutí nebo ještě v rámci průběhu doby splatnosti zaplatit určitou část hodnoty půjčky, tedy úrok. Původní funkce a vlastně stále funkce úvěru je využití volných financí.
Poskytování úvěrů patří mezi nejzákladnější činnosti bank a je to hlavní položka jejich aktiv, která zařizuje bankám příjmy.
Banky nejsou jediné, kdo může úvěry poskytovat, ale od toho jsou na trhu i jiné instituce.
Úvěry lze samozřejmě poskytovat za určitým účelem a na určité a konkrétní věci nebo služby.
Někdy mezi poskytovatelem úvěru a cílovým dlužníkem může figurovat zprostředkovatel, který má za cíl sjednat právě svému klientovi úvěr od investora, respektive poskytovatele. Samozřejmě tento pracuje za úplatu. Ať už je placený klientem či věřitelem.
Jak je ošetřen z hlediska smluvního?
Takový vztah je ošetřen bankou či jiným poskytovatelem a osobou, která si úvěr bere, smlouvou o úvěru. Samozřejmě jsou dané podmínky, které žadatel musí splnit, ať už je to fyzická či právnická osoba. Takových drobných úvěrů se poskytuje mnoho a není na ně třeba splňovat extra složité podmínky. Jiné je to pak u hypotečních úvěrů samozřejmě.
Co si zjišťuje banka před poskytnutím?
Samozřejmě na základě osobních údajů si banka zjistí finanční situaci a provede přepočet bonity. Když se vše zanalyzuje, dá se rozhodnout, jestli je bezpečné skutečně úvěr poskytnout.
Pokud ano, dojde tedy k podpisu smlouvy a klient může čerpat úvěr dle podmínek daných smlouvou. Ve smlouvě je také určeno v jakých výších, jakým způsobem, v jakých termínech a s jakým úvěrem je nutné tento úvěr splácet. A to samozřejmě není všechno, co je ve smlouvě a v podmínkách ošetřeno.
Tento institut je samozřejmě v českém právu ošetřen zákonem.