Negociačním úvěrem rozumíme takový druh úvěru, který se týká mezinárodního obchodu. Často můžeme narazit také na označení, že se jedná o obdobu eskontního úvěru. Pouze s tím rozdílem, že tento druh úvěru souvisí s mezinárodním obchodováním.
Negociační banka, tedy ta, která eskontuje směnky vývozce na dovozce. Zkráceně řečeno se jedná o věřitele a dlužníka čili negociační banka eskontuje směnky věřitele, v našem případě vývozce, na dlužníka, tedy dovozce. Eskontovat směnky by přitom měl dovozce.

Negociační úvěr v reálném světě

Základním světem je samozřejmě svět podnikání. Každého jistě po těchto definicích napadlo, že se jedná o druh podnikatelského úvěru. Obchodujete-li se zahraničními partnery, můžete se s tímto úvěrem setkat.
Jedná se tedy o druh eskontního úvěru, který souvisí s obchodováním ve spolupráci se zahraniční firmou či společností.
A co je tedy negociační banka? Ta má za úkol plni funkci jakési morální hodnoty, že obě strany budou spolupracovat a dodrží dohodnuté podmínky. Dovozce zprostředkuje eskont směnky, kterou vystavil vývozce.
U tohoto typu úvěru jsou právě negociační banky ty, které odkupují směnky před dobou splatnosti. Srazí si samozřejmě diskont. Diskont představuje jejich výdělek. Proto nám mohou banky poskytnout peníze ihned, a ne až v době splatnosti směnky. Za tuto službu jim tedy náleží diskont. Negociační banka se tedy stává majitelem směnky. Jakmile dojde na dobu splatnosti směnky, banka ji předá k proplacení dlužníkovi. Tímto způsobem se snaží podnikatelé zabránit jakémusi riziku, ze strany zahraničních partnerů. Platební morálka a schopnost totiž nejde u některých subjektů jen tak odhadnout předem, a proto je to řešení, které částečně chrání jejich investice.
Zkráceně řečeno, chce dovozce platit směnkou za zboží. Proto se obrátí na negociační banku, která mu může vyhovět ohledně eskontu směnky. Na základě toho může začít probíhat obchod obou stran. Obchod se odehrává ve spolupráci se zahraničním partnerem.