Pokud se nad tím zamýšlím, měl jsem ve svém životě po finanční stránce docela štěstí. Jistě, byly i doby, kdy jsem měl hluboko do kapsy, byly doby, kdy jsem si musel odpírat i to vytoužené, protože jsem na to neměl, byly tu dlouhé roky, kdy jsem musel pracovat do úmoru a šetřit, abych si nakonec mohl pořídit to, co se považuje za nezbytné předpoklady pro život, ale díky své pracovitosti, šetrnosti a jistě i štěstí jsem nikdy nepoznal onu skutečnou bídu, v níž se musí platit, ale není čím. Vždy jsem aspoň to naprosté minimum zvládal a poměrně normálně žil. A žiji. A snad i budu žít, jakkoliv je známým rčení ‚nikdy neříkej nikdy‘ a tudíž se klidně i já mohu do finančních potíží dostat.
Ale jsou i lidé, kterým takto přáno nebylo, není a nebude. A protože i ti potřebují peníze aspoň na důležité věci, musí si je někde vydělat, a když to nejde, pak si je aspoň u někoho půjčit. Ano, i díky půjčkám se dá někdy složitá životní situace lidí zvládat. Ty pomohou těm, kdo se zrovna nemají dobře, byť jenom dočasně, do doby, než nadejde nevyhnutelná doba splácení.
Lidé tedy někdy potřebují využívat půjčky. A někdy je také využívají. Ale to určitě neznamená, že si berou flegmaticky ty první nabídky, na které někde přijdou, a pak je utrácejí. Rozumní lidé si půjčují až po zralé úvaze, a vybírají si půjčky, které jim sedí, se kterými uspokojí své potřeby a také se s nimi dokážou vypořádat při vracení.
A i vy byste si měli užívat půjčky výlučně tak, jak je to pro vás zvladatelné. Půjčit si peníze je totiž vždycky jednodušší, než je vrátit, utratit půjčené peníze je jednodušší než sehnat finance, kterými se uhradí všechny závazky vyplývající z půjček. A není nic horšího, než když si někdo musí postupně půjčovat, aby měl peníze na úhradu toho, co si půjčil dřív. Což je nebezpečný začarovaný kruh. Od kterého radši ruce pryč.
