Pokud se nad tÃm zamýšlÃm, mÄ›l jsem ve svém životÄ› po finanÄnà stránce docela Å¡tÄ›stÃ. JistÄ›, byly i doby, kdy jsem mÄ›l hluboko do kapsy, byly doby, kdy jsem si musel odpÃrat i to vytoužené, protože jsem na to nemÄ›l, byly tu dlouhé roky, kdy jsem musel pracovat do úmoru a Å¡etÅ™it, abych si nakonec mohl poÅ™Ãdit to, co se považuje za nezbytné pÅ™edpoklady pro život, ale dÃky své pracovitosti, Å¡etrnosti a jistÄ› i Å¡tÄ›stà jsem nikdy nepoznal onu skuteÄnou bÃdu, v nÞ se musà platit, ale nenà ÄÃm. Vždy jsem aspoň to naprosté minimum zvládal a pomÄ›rnÄ› normálnÄ› žil. A žiji. A snad i budu žÃt, jakkoliv je známým rÄenà ‚nikdy neÅ™Ãkej nikdy‘ a tudÞ se klidnÄ› i já mohu do finanÄnÃch potÞà dostat.
Ale jsou i lidé, kterým takto přáno nebylo, nenà a nebude. A protože i ti potÅ™ebujà penÃze aspoň na důležité vÄ›ci, musà si je nÄ›kde vydÄ›lat, a když to nejde, pak si je aspoň u nÄ›koho půjÄit. Ano, i dÃky půjÄkám se dá nÄ›kdy složitá životnà situace lidà zvládat. Ty pomohou tÄ›m, kdo se zrovna nemajà dobÅ™e, byÅ¥ jenom doÄasnÄ›, do doby, než nadejde nevyhnutelná doba splácenÃ.
Lidé tedy nÄ›kdy potÅ™ebujà využÃvat půjÄky. A nÄ›kdy je také využÃvajÃ. Ale to urÄitÄ› neznamená, že si berou flegmaticky ty prvnà nabÃdky, na které nÄ›kde pÅ™ijdou, a pak je utrácejÃ. Rozumnà lidé si půjÄujà až po zralé úvaze, a vybÃrajà si půjÄky, které jim sedÃ, se kterými uspokojà své potÅ™eby a také se s nimi dokážou vypořádat pÅ™i vracenÃ.
A i vy byste si mÄ›li užÃvat půjÄky výluÄnÄ› tak, jak je to pro vás zvladatelné. PůjÄit si penÃze je totiž vždycky jednoduÅ¡Å¡Ã, než je vrátit, utratit půjÄené penÃze je jednoduÅ¡Å¡Ã než sehnat finance, kterými se uhradà vÅ¡echny závazky vyplývajÃcà z půjÄek. A nenà nic horÅ¡Ãho, než když si nÄ›kdo musà postupnÄ› půjÄovat, aby mÄ›l penÃze na úhradu toho, co si půjÄil dÅ™Ãv. Což je nebezpeÄný zaÄarovaný kruh. Od kterého radÅ¡i ruce pryÄ.