Není snad na světě jediného člověka, který by se aspoň sporadicky nezamýšlel nad tím, že by nebylo od věci vzít si někde nějakou půjčku. Finanční poměry mnohých z nás totiž nejsou jak známo právě uspokojivé, nežijeme v zemi, kde by žil kdekdo v blahobytu a nestaral se o to, zda má peníze a kolik jich je. Ale pokud už se někdo zamýšlí nad touto otázkou, nejednou není jeho uvažování právě takové, jaké by mělo být. Protože ono nejde ani zdaleka jenom o to, snít o tom, co by si někdo pořídil, kdyby si půjčku vzal. Je třeba hledět dále do budoucna, aby se taková radostná možnost získat peníze nakonec neproměnila v nepříjemnou noční můru.
Ten, kdo se zamýšlí nad tím, že by si vzal půjčku na pořízení nějaké zbytečné hlouposti, ten, kdo chce jenom zrovna v dané chvíli utrácet a nemyslí na to, co bude později, si kope svůj pomyslný ekonomický hrob. Protože když se půjčené peníze utratí bez jasné a rozumné vize, dojde se nakonec třeba ke zjištění, že to nebylo rozumné, až nebude na splátky a člověk si pozdě uvědomí, že sice zažil krásné chvíle, ale teď už neví kvůli nezvládnutelným splátkám, kudy kam.
Je tedy třeba nejprve skutečně zodpovědně zvážit, zda je někomu půjčka v jeho dané situaci vůbec zapotřebí. Často se totiž ukáže, že se dají zajistit peníze třeba i jenom tím, že se zredukují výdaje, jež se dají oželet, a že se tedy není nezbytné upisovat nějaké finanční instituci, jež bude za půjčené peníze pochopitelně očekávat i úroky či další poplatky.
A když už se půjčka musí vzít? Pak je třeba rozvážit hlavně to, kolik že si je třeba půjčit. Aby se nebrala zbytečně velká částka, jež se pochopitelně prodraží víc než pakatel.
Také je třeba vzít rozum do hrsti, aby se vzal takový typ pomoci, který se zvládne splácet, který nebude jakýmsi kamenem na krku, táhnoucím člověka ke dnu.
A nakonec se musí také vybrat finanční ústav, ve kterém si takový zájemce půjčí, a rovněž správný finanční produkt. To aby se zvolila půjčka, kterou bude možné nejen zvládnout, ale i získat.
A teprve pak by si měl člověk půjčit.