Vtip je v tom, že když navštívíte jen jednu instituci, např. banku, ta Vám samozřejmě nabídne, co je výhodné především pro ni. Pořád se tedy vyplatí odborník ze světa financí, než obíhat dvacet finančních subjektů, nebo si s nimi dopisovat a několik týdnů vyhodnocovat výsledky a porovnávat je mezi sebou.
U stavebního spoření na šest let se jedná v průměru o sumu kolem 150 – 200 tisíc korun při státní podpoře dva tisíce ročně a úrokové sazbě kolem jednoho procenta. Odečítá se daň a roční poplatek za vedení účtu, přitom starší smlouvy se ještě úročí vyšším úrokem.
Rozhodnutí, co dál s penězi podniknout, ovlivňuje typ střadatele
Lidé, kteří spoří peníze formou stavebního spoření, jsou spíše konzervativní. Zpravidla se jedná o rodiny nebo páry, kde mají velké slovo zkušení senioři a střední generace, ti si dobře uvědomují rizika a potíže u jiných výnosnějších finančních produktů. Jednou z možností je znovu peníze investovat do dalšího stavebka. Dnes jsou však smlouvy méně výhodné, úroky se drží na svém minimu již řadu let a navíc se tím klient zaváže na dalších šest let.
Pokud opravdu peníze nepotřebujete v delším časovém horizontu, můžete je uložit na termínovaný vklad. Čím delší fixované období, tím vyšší je úrok. U částky kolem dvou set tisíc, které klienti nejčastěji vybírají ze stavebního spoření, se úrok na 3 roky vkladu pohybuje kolem 3 procent. U delšího časového horizontu, např. na 7 let, se jedná o úrok přes 4 procenta. Nevýhodou termínovaných vkladů je jisté penále za předčasný výběr, to je vždy vyšší než výnos z úroků, takže naopak v tomto případě proděláte.
Můžete peníze také uložit na spořicí účet, který se úročí o něco vyšší sazbou než běžné účty, ale jeho výše zpravidla nepřekročí půl druhého procenta. Stejně jako běžný účet, je spořicí účet ovšem nejméně rizikovým finančním produktem. Riziko je tu prakticky nulové.